Plánování letní dovolené letos jistě mnohým komplikuje nepříjemná otázka: co když aerolinky začnou rušit lety kvůli problémům s leteckým palivem?
Po vyostření konfliktu v Íránu a omezení dopravy v Hormuzském průlivu evropské instituce i letecký sektor otevřeně řeší riziko výpadků dodávek kerosinu. Některé aerolinky už navíc kvůli růstu cen paliva oznámily omezení provozu nebo rušení části letů.
Právě proto je jistě užitečné před plánováním cesty letadlem vědět, co přesně může cestující po aerolince požadovat, pokud dojde ke zrušení letu v návaznosti na nedostatek leteckého paliva.
Na koho se vztahuje ochrana cestujícího podle Nařízení EU č. 261/2004
Ochrana leteckého cestujícího je stanovena v Nařízení EU č. 261/2004 (dále jen „Nařízení“). Nejdříve je proto potřeba si ověřit, jestli se Nařízení na můj let vůbec vztahuje. Nařízení dopadá na lety:
- z letiště v EU bez ohledu na dopravce, a také
- z letiště ve třetí zemi do EU, pokud je provozuje unijní dopravce.
Zrušený let a vaše letenka: jaké máte možnosti
Pokud se na váš let vztahuje Nařízení a dojde ke zrušení letu, máte v zásadě právo vybrat si ze tří možností. Můžete požadovat:
- vrácení ceny letenky,
- přesměrování do cíle při nejbližší příležitosti, nebo
- přesměrování v pozdějším termínu podle své volby za srovnatelných přepravních podmínek.
V praxi se někdy stává, že aerolinka pouze oznámí zrušení letu a automaticky pošle voucher. Pokud má být vrácení peněz provedeno voucherem, je to možné jen tehdy, pokud s tím budete souhlasit. Bez vašeho souhlasu musí být možnost volby mezi vrácením peněz a voucherem zachována.
Právo na péči: co vám musí aerolinka zajistit, pokud uvíznete na letišti
Právo na péči patří mezi základní práva cestujícího při zrušení letu. Aerolinka má povinnost zajistit:
- občerstvení a jídlo přiměřeně době čekání,
- v případě potřeby hotel, dopravu mezi letištěm a ubytováním, a také
- možnost komunikace.
Pokud to neudělá a cestující si tyto věci musí obstarat sám, měl by si uschovat účtenky. Přiměřené a nezbytné výdaje totiž může po dopravci následně vymáhat.
Právo na péči náleží cestujícímu i při mimořádných okolnostech. Nestačí tedy, aby aerolinka jen odkázala na krizovou situaci a tvrdila, že tím její povinnosti končí. Povinnost poskytnout péči trvá i nadále.
Nárok na peněžitou kompenzaci: kdy vznikne
Pokud je let zrušen a cestující byl o zrušení informován méně než 14 dní před odletem, může vedle vrácení ceny letenky nebo přesměrování vzniknout i právo na peněžitou kompenzaci podle délky letu. Podle Nařízení je kompenzace odstupňovaná podle délky letu následovně:
- 250 EUR u všech letů do 1 500 km,
- 400 EUR u všech letů v rámci EU nad 1 500 km a u ostatních letů mezi 1 500 a 3 500 km, a
- 600 EUR eur u všech ostatních letů.
Pokud aerolinka nabídne přesměrování a cestující dorazí do cíle se zpožděním nejvýše 2 hodiny u letů do 1 500 km, nejvýše 3 hodiny u letů v rámci EU nad 1 500 km a u ostatních letů mezi 1 500 a 3 500 km, nebo nejvýše 4 hodiny u ostatních letů, může se tato částka snížit o 50 %.
Aerolinka kompenzaci platit nemusí, pokud prokáže, že zrušení způsobily mimořádné okolnosti, kterým nešlo zabránit ani při přijetí všech přiměřených opatření. Důkazní břemeno přitom neleží na cestujícím, ale na dopravci.
(ne)Mimořádná okolnost: zrušení letu z důvodu drahého paliva
Aerolinka může dospět k závěru, že se jí konkrétní let nebo část provozu kvůli vysoké ceně paliva už ekonomicky nevyplatí. Pokud jde o peněžitou kompenzaci za zrušený let, podle mého názoru platí, že samotné zdražení paliva ještě spíše nevede k zániku nároku na kompenzaci.
Komerční rozhodnutí, že je provoz příliš drahý nebo méně výnosný spíše spadá pod běžné podnikatelské riziko dopravce, které není mimořádnou okolností.
Mimořádná okolnost: palivo objektivně není dostupné
V této druhé situaci je pozice aerolinky při odmítnutí peněžité kompenzace výrazně silnější. Nejde už jen o to, že je palivo drahé, ale o stav, kdy objektivně není dostupné. Právě v takových případech může dopravce argumentovat mimořádnými okolnostmi a nárok na kompenzaci tak může odpadnout.
To ale neznamená, že cestující zůstane bez ochrany. I v takovém případě mu zpravidla zůstává právo na vrácení peněz, přesměrování a péči.
Kam se obrátit, pokud aerolinka neplní
Pokud aerolinka váš nárok neuzná nebo na něj nereaguje, můžete se po předchozí reklamaci obrátit na Úřad pro civilní letectví. Ten doporučuje nejprve kontaktovat samotného dopravce. Jestliže dopravce do 2 měsíců neodpoví nebo je jeho odpověď neuspokojivá, lze podat stížnost přes online formulář tohoto úřadu. Je vhodné přiložit rezervaci, palubní vstupenku, komunikaci s aerolinkou a případně i účtenky za náklady, které jste si museli hradit sami.
Závěr
Pro cestující je nejdůležitější vědět jednu věc. Ani v době geopolitické krize neplatí, že zrušený let automaticky znamená ztrátu všech práv a povinnost postarat se o sebe na vlastní náklady. Nárok na vrácení peněz za letenku nebo na přesměrování a nárok na péči totiž zpravidla zůstává zachován.
Sporný ovšem může být nárok na poskytnutí peněžité kompenzace. Tam bude klíčové, zda bylo zrušení letu jen výsledkem obchodního rozhodnutí aerolinky, nebo zda šlo o skutečnou mimořádnou okolnost, kterou dopravce nemohl ovlivnit, a které nemohl zabránit ani při přijetí všech rozumných opatření.
* Tento článek není právní radou, ani právním poradenstvím.
